Pěstujeme šetrně - metodou strip-till
Všestary Agriculture group využívá půdoochranné technologie, díky nimž lze obhospodařovanou půdu udržet v dobré kondici. Metoda pásového zpracování přináší především ochranu před vodní erozí s minimálními náklady.
Půda, jakožto nejcennější přírodní bohatství, představuje důležitou a neodlučitelnou složku životního prostředí. V České republice jsou půdní podmínky ohroženy nejen větrnou, ale především vodní erozí. Ta je nejrozšířenějším typem degradace půd u nás. Největší vliv na vznik vodních erozí má sklonitost pozemku v kombinaci s jeho délkou po spádnici, vegetační pokryv, vlastnosti půdy, náchylnost k erozi či častý výskyt přívalových srážek, které střídá období sucha.
"V zájmu Všestary Agriculture group je držet obhospodařovanou půdu neustále v kondici. Proto využíváme organické hnojení, které je ideální přidávat přímo k meziplodině, protože má protierozní efekt. Naším cílem je zajistit protierozní opatření a udržet tak půdu v rovnováze." Řekla Ing. Monika Nebeská, předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Všestary
Udržení schopnosti půdy plnit své základní produkční funkce i v erozně ohrožených oblastech a povinnost reagovat na nařízení EU, nutí zemědělce přemýšlet o půdoochranných technologiích. Jedná se o metody pěstování širokořádkových plodin, které splňují standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES). Jednou z nich je i metoda Strip-till. Ta představuje pásové zpracování půdy, které se provádí po vrstevnicích tak, aby došlo co nejvíce k zamezení vodní eroze a vyznačuje se technologií jednoho přejezdu zpracování půdy.
"Zemědělské družstvo Všestary nově využívá metodu Strip – till, která spočívá v setí širokořádkové plodiny po vrstevnici. Nejenže takto chráníme půdu proti erozi v souladu s legislativním nařízením, ale zároveň pomocí nového software, který dokáže číst data z LPISu a přenášet jej do GPS, jsme schopni přesně určit počty přejezdů a dosahovat tak velmi nízkých nákladů," uvedl Filip Štěpánek, agronom.
Souprava je osazena navigací RTK s přesností na 1 - 2 cm s využitím autopilota. Ta zaznamená křivky jízdy stroje, podle kterých je pozemek zpracováván na podzim s aplikací digestátu a zaznamenaná data pak slouží k následnému setí na jaře. Díky propojení dat z navigace s LPISem, dochází k vytvoření ideálních linií proti toku podzemních a povrchových vod a lze tak dosáhnout cíleného setí širokořádkových plodin po vrstevnici. Výsledkem je protierozní ochrana a dosažení adekvátního výnosu zrna z jednotky plochy. Oproti konvenčním technologiím zpracování půdy lze metodou Strip-till zdolat např. dešťovou vodu o velikosti 40 mm během dvou hodin bez viditelné újmy.
