O zemědělkyních

PŘEDSTAVUJEME INSPIRATIVNÍ ŽENY ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

Přestože v českém zemědělství pracují i ženy, zemědělská družstva a podniky stále většinou řídí muži.

Nabízíme vám pohled na uplatnění žen v zemědělství očima zkušených manažerek a expertek, které se v oboru pohybují.

"Ženy pracují napříč celou vertikálou managementu zemědělství. Mají stejné výhody (ale i nevýhody) jako ženy v jakémkoliv jiném oboru. Jsou pracovité a pečlivé, dokážou řešit několik úkolů najednou, skvěle si organizovat čas, mají dobrou intuici a jsou empatické. Na manažerské úrovni se více projevuje schopnost kompromisu, jemnější a empatičtější přístup k týmu, menší potřeba sebeprezentace. Na druhé straně jsou ženy fyzicky slabší a nerady riskují. Proto jsou samozřejmě ideální kombinované týmy, které využívají synergie mužských a ženských silných stránek.

Ve svém oboru necítím od ostatních nedůvěru kvůli tomu, že jsem žena. Myslím si, že jsem pracovně a snad ani lidsky neselhala jako žena – manažerka. Ale je pravdou, že se obecně v tomto ohledu změnila i atmosféra ve společnosti. Dnes jsou ženy – manažerky – už běžnou součástí našich životů.

Ráda bych motivovala a pomáhala ženám v zemědělství k jejich dalšímu rozvoji a vzdělávání. Možná proto nebo právě proto jsem se nedávno stala i předsedkyní Klubu zemědělských manažerek, kde chceme ženy povzbuzovat, posilovat jejich vnitřní sílu a intuici na všech úrovních managementu, aby se nebály vyšších cílů. Máme mezi sebou ženy, které mají obrovské zkušenosti a mohou kolegyním představit, že to jde a že je občas potřeba „vystoupit“ ze svého známého světa a poznat tak nové a krásné cesty. A ukázat, že i z těch nejkyselejších citrónů se dá udělat skvělá a osvěžující limonáda."

"Žen v českém zemědělství je stále jako šafránu. Společnost na zemědělství stále mylně nahlíží jen jako na obor, kde člověk sedí v traktoru nebo kydá hnůj. Některé farmy mají přitom ve jménu farmáře, když však na farmu přijedete, zjistíte, že nejvíce práce tam zastane manželka, dcera, partnerka apod. Ženy jsou vždycky za někým a mnohdy převážnou část odpracují ony. Samozřejmě půjde stále o mužský obor, vzhledem k časové náročnosti a namáhavosti zemědělských prací. Obecně se ženy uplatňují spíše v živočišné výrobě než v rostlinné. Mají blíže ke zvířatům, proto pracují jako zootechničky, ošetřovatelky zvířat nebo dojičky. Uplatňují se i na nejnižších pozicích, jako pracovnice při sklizni, výsadbě nebo v administrativě. Už jsem v našem oboru ale zaznamenala i ženy traktoristky nebo opravářky zemědělské techniky. S nastupující digitalizací a robotizací se domnívám, že je tu velká příležitost, aby se některé zemědělské činnosti, na které by dříve nestačily svou fyzickou silou, více zpřístupnily ženám.

Přestože v posledních letech přibývá žen v manažerských pozicích, majitelek firem, agronomek nebo vedoucích provozů, v úzkém vedení jsou ženy zastoupeny jen minimálně. S tím souvisí i výše platu, která rozhodně není srovnatelná s výší platu mužů. Ženy stále berou za stejnou práci méně peněz. Je to celospolečenské téma. Určitě nejsem pro genderové kvóty, ale je potřeba všeobecná osvěta a vytvoření flexibilních podmínek."

"Stala jsem se ve 31 letech předsedkyní největšího zemědělského podniku v okrese Olomouc. V té době jsem měla rok a půl malou holčičku. Jsme sdružení 262 vlastníků, kteří mě opakovaně volí. Děkuji jim za silný mandát, který mi dávají. Určitě v prvním volebním období měli mnozí členové obavy, zda mladá žena zvládne podnik s tak velkou výměrou a 200 zaměstnanci. Výsledky za mého vedení však tyto pochyby již dávno rozprášily. I kolegové z okolních podniků se dívali lehce s nedůvěrou na to, jak zvládnu podnik uřídit a posouvat. Moji mužští kolegové ocenili mé výsledky velmi brzy a chtěli, abych je zastupovala v rámci nevládních organizací jako je Agrární komora ČR apod.

Určitý rozdíl v mém vedení může být v tom, že jsem více empatická k zaměstnancům. Což je asi dáno tím, že jsem matka a mám potřebu pečovat. Dalším rozdílem může být i to, že více kladu důraz na to, jak podnik vypadá. Květinová výsadba, uklizená střediska, design kanceláří a zázemí pro zaměstnance. Prostě, aby nám to ladilo a pracovali jsme v hezkém prostředí.

Ženy mají jednoznačně velké předpoklady pracovat v živočišné výrobě. Je to péče o zvířata, která se mnohdy podobá péči o děti. Mateřské pudy se zde velmi často projevují. V rostlinné výrobě nebo mechanizaci, což jsou značně technické obory, se uplatní velmi málo žen. Ale důvodem může být i nezájem žen o toto zaměření. Pokud se týká vedoucích pozic, jako ředitelka zemědělského podniku to vnímám tak, že je to otázka schopností a vlastností člověka bez ohledu na pohlaví. Jde o náročnou pozici, pro kterou je potřeba psychická odolnost, organizační schopnosti a krizové rozhodování, nebát se rizika a být vizionář. A hlavně zemědělství není práce, ale životní styl. Pokud to tak někdo nemá, je to na podniku vidět."

"Přiznám se, že být ženou enoložkou není žádná výhoda. Moc nás není. Pozoruji, že jsem taková rarita, vzácnost. Na druhou stranu cítím od lidí jakési uznání, že to jako něžnější pohlaví zvládáme. Možná dokážeme věci lépe zorganizovat časově, protože skloubit domácnost, rodinu a ještě starost o vinařství, je celkem velká nálož, proto v tom máme praxi. Když tento obor milujete, velmi těžko od něj odcházíte.Teď jsem si vzpomněla, že jednou jsem si díky většímu výstřihu vyjednala lepší cenu nových sudů, což by se asi dalo počítat jako přednost.

Vždycky jsem šla do všeho po hlavě. Takže když jsem na začátku své kariéry nastoupila jako laborant a pucflek do vinařství, ihned jsem se angažovala v čištění technologie, stáčení a měla jsem velký zájem o celkovou výrobu. Po měsíci mi kluci některé úkony svěřili do péče, takže jsem od nich nepocítila žádnou nedůvěru. Měla jsem vždy skvělé kolegy. Vždycky jsme si vzájemně pomáhali a mnohdy jsem byla hnacím motorem já. Zato zákazníci mi často nedůvěřovali. Trvalo mi dva roky, než jsem je přesvědčila o tom, že něco umím.

Podle mě je role enologa jasně daná povinnostmi, úkony a umem, který má. Je úplně jedno, jakého jste pohlaví. Vznikající víno nehledí na to, jestli jste mamka nebo taťka. Potřebuje péči, kontrolu a směr. Člověk musí mít v sobě taky velké odhodlání, trpělivost a hlavně lásku k tomuto řemeslu. Jinak to nemá cenu. Já myslím, že každá žena má v sobě tendenci pečovat, starat se i obětovat se. To jsou důležité faktory, které dělají ženy enoložky tak skvělými v tomto převážně mužském řemesle!"

https://eagri.cz/public/web/file/724916/Zpravy_z_MZe_05_2023.pdf

https://www.facebook.com/ministerstvozemedelstvicr